Trimeles / Co se kde šustne / Z deníku adoptovaného jezevce …. II. část
Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku Na tom není nic vtipného! IV. Jaká byla cesta za pohárem? Na tom není nic vtipného! III. Selina Garcia o postu kapitánky: Nebyla jsem si jistá, zda se na tu funkci vůbec hodím Záchranná jezevčí mise Z deníku adoptovaného jezevce …. II. část Zima 2020 : Pohľad z druhého miesta Rekord sezony: Trénink, který trval tři hodiny! Cirque du magique – očami návštevníkov Vianočná výprava do lesa Móda Ohnivého dne Výprava očima nováčků: Na bobří hráz a ještě dál Tři soudky radí 7 Jezevci na tripu… do lesa Krátké příběhy 1 Na tom není nic vtipného! II. Já a můj život 3: První kouzelný rok Konec prázdnin aneb Pojďte si s námi trsnout Z deníku adoptovaného jezevce… Fotografické letní klání – 2. kolo 10 let Harry Potter muzikálu Tři soudky radí 6 Po stopách dinosaurů – Vendesousa Asio Otusová Na tom není nic vtipného! TNT: Výsledky TNT: 10. úkol – Křížovka TNT: 9. úkol – Kouzelnické prázdniny Fotografické letní klání – 1. kolo TNT: 8. úkol – runy TNT: 7. úkol – Ve všem s veršem TNT: 6. úkol – šifra TNT: 5. úkol – Magické místo TNT: 4. úkol – Moje nové zvieratko Tři soudky radí 5 TNT: 3. úkol – Poznáváme HP: Wizards Unite od jedné do patnáctky

Co se kde šustne, O naší koleji

Z deníku adoptovaného jezevce …. II. část

Jak víte, před nedávnem jsem objevila tajný deník naší nové adoptované jezevčice Gwen. Musím se přiznat, že na to přišla, a tak jsem nemohla nějakou dobu další její zážitky z naší koleje zveřejňovat.
Slovo dalo slovo a díky menší dohodě, kterou jsem s ní uzavřela, vám přináším další díl exkluzivního nahlédnutí do jejích myšlenek.

Začátek září
No to se podívejme, oni se rozrůstají? Tak jsem si tak ležela s Rickym na gauči a najednou se do naší jezevčí nory začaly trousit neznámé tváře. Jedna taková s culíky a mašlemi. Vypadá děsně chytře, hned se zajímala, kdy bude zápis. Pak takový klučík, co nemluvil řečí těch ostatní. Jedna dlouhovlasá s oranžovýma očima a také jedna s brýlemi. Ti starší je celkem obletovali, vše jim ukazovali: Kde máme žrádlo, kde spíme, ale pak také kde mají oni své pelíšky, a jak se přátelit se skřítky, aby nosili do koleje víc jídla. Bylo veselé sledovat ty nové vyjukané tváře, jak nervozně poposedávají na kraji křesla.

Polovina září
Chtěli jsme s Rickym a Matyldou udělat nějakou lumpárnu. Ale hned, jak jsme se jednoho zářijového dne vydali do kolejky, jsme náš plán museli pozměnit. V místnosti u krbu to vypadalo, jako by tam někdo hodil bombu. Starší lítali s horou pergamenů v ruce a počítali na prstech, kolik ještě zapíšou předmětů. Ti mladší si vyplašeně opakovali pár předmětů, o které měli zájem. Ta s těmi fialovými vlasy, co mě přivezla ze záchranné stanice, nosila pořád hadr na hlavě a naříkala, že ji z toho chaosu bolí hlava. Obden ten s kloboukem, co podepisoval mé propouštěcí papíry, stál na židli a hlásil něco o zápisu. Mladší z toho omdlévali, ti starší upíjeli potají z placatek své tajné zásoby. Což jsme samozřejmě s naší partou viděli, a tak jsme začali vymýšlet, jaká lumpárna by se s tím dala provést.

Konec září
Ha! To byste nevěřili! Jdu si takhle na své oblíbené místečko ke krbu a tam! Tam se mi válí nějaký zakrslý pidižvík! Normálně tam leží a chrápe. Nahlas! Hned jsem běžela pro svého Rickyho a Matyldu. Oba si ho pořádně a zkušeně očichali. Dlouho nic neříkali, jen se potichu radili. Nakonec z Rickyho vypadlo: „To je Bodimílek!
Chvíli jsem na něj nechápavě zírala. Do všeho se vložila Matylda: „To je skřítek, který miluje Body!“  vysvětlila a ukázala na žluté bodíky, sypající se do hodin.
Zasvítila mi očička a hned jsem měla nápad. Pomalu jsem se připlížila k tomu skřítkovi a zavrčela mu
do ucha: „ Booody zdarmááá!“
V tom se probral, vyskočil a zmateně utíkal pryč. Jóžin mi pak přinesl informaci, že utíkal do kabinetu soutěží a sháněl se po bodech zadarmo. A že z toho prý měl pořádný malér. Prý se tam pak schoval a sami žlutí studenti ho museli jít hledat.

Říjen
Tak tedy nevím, jestli by se to studium mělo takhle přehánět! Ta červenovlasá, co byla tak milá a usměvavá, má ještě větší horu pergamenů než v létě. Většinou za ní ani není vidět a z hlavy se jí line takový malý proužek dýmu. Ten vysoký čahoun se nadobro zavřel do dveří s nápisem „REDAKCE“ a zdá se, že vyjít nehodlá. Ten, co tu v létě pobíhal s koštětem v ruce, přibral ke všemu také horu pergamenů a zdá se, že neví, kde mu hlava stojí. Ta brýlatá naspeedovaná veverka někam zmizela. Slyšela jsem něco, že se vydala k tučňákům nebo co. Ta nová s culíčky má skoro stejnou kupičku učení, jako ta červenovlasá. Nikdo tu nemluví, všichni se jen učí. Je to vůbec zdravé?

Listopad
Když pominu Halloween, kdy se všichni převlékli do krásných kostýmů a udělali si jeden večírek, tak je situace stejná jako minulý měsíc. Už nás ani s Rickym a Matyldou nebaví dělat lumpárny. Není totiž nikdo, kdo by se na nás za ně zlobil. A to nás nebaví!

Prosinec
Prý budou dárečky! A prý dostaneme i my zvířátka! Hurá! Kolem Vánoce se pár lidí přestává učit, už se jim z hlav nekouří. Ale místo pergamenů s učením si přinesli takové veliké plátno. Vždycky někdo přijde, řekne číslo a plátno odhalí malý čtvereček. Je to nějaká divná lidská hra.
Ten s koštětem v ruce už se zase směje, pergameny nemá téměř žádné. Ta s culíčky, ta mladinká, se drží své hromádky a navíc jí byl předaný takový stříbrný odznak. Jako má ta červenovlasá. Ta vypadá, že jí učení snad dokonce i baví! A navíc se pořád drží v blízkosti té starší, co mluví jinou řečí, co je pořád černá od sazí. A pořád si ukazují nějakou tabulku, nad kterou se smějí. A když ta jedna vypadá unaveně, ta druhá jí přinese hrníček s něčím zvláštním. Ten důležitý, hlavní kluk, co mě vezl ze stanice, už tu skoro nebývá. Docela mi jeho hlášení chybí, byl moc fajn.
Ta s fialovými vlasy, ta tomu tady šéfuje. Už jsem na to přišla. Vypadá dost vyčerpaně a už jí ani ten hadr nepomáhá. Pak je tu taková malá, starší, co pořád chodí a pořád všechny moc v učení podporuje. Pořád vymýšlí nejrůznější lumpárny, ale oni díky těm lumpárnám nosí víc čísel pro odhalování toho plátna.
Konečně přichází Vánoce! Celý náš domov se proměnil do zlatých, červených a zelených barev. Místností to krásně voní a všichni mají jakousi dobrou náladu. Vyzkoumali jsme s Rickym, že si tajně chodí do kuchyně pro punč a cukroví!
Na Štědrý den všichni odhazují učení – no sláva! A nedočkavě koukají, co bude pod stromečkem. I my jsme tam opravdu něco měli. Já dostala krásný nový pelíšek, Ricky velikou nálož dobrot a Matylda úžasnou slušivou mašli. Trošku si říkám, že chtěla na Rickyho udělat dojem. Ani Jožin a Tekla nepřišli zkrátka.
Všechny ty tváře, které už jsem začala mít ráda, vypadají najednou uvolněně a konečně po několika měsících začali znovu mluvit!

 

Pro Žlutého Trimela
Helen Miltonová

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*