Přinášíme Vám druhou část rozhovoru Bradavické čtyřky. Soutěž se přehoupla do své druhé poloviny a všichni s napětím očekáváme poslední dva úkoly. Na soutěžící pomalu doléhá únava a vyčerpání, je na ně vyvíjen vysoký nátlak, ale my jim neustále neúnavně fandíme a držíme palce!
Ať tedy vyhraje ten nejlepší, hlavní je užít si soutěž plnými doušky. A to se, myslím, opravdu daří! Naše žluté bojovnice nadále neskutečně bojují o každou kostičku. Přejeme jim proto do druhé půlky soutěžení výdrž a energii! Holky, držte se!
V tomto rozhovoru se můžete těšit na odpovědi slečny Patricie Baloure a Susan Cookové.

Žlutý Trimeles: Jak se vám spolupracuje s týmem?

Pat: Absolútne skvelo, až nad moje očakávania.
Susy: S týmem se mi spolupracuje skvěle. Měla jsem úplně ze začátku obavy, protože přeci jen pracovat v týmu s sebou občas může přinášet i konflikty, ale myslím, že náš tým je skvělá parta, která drží při sobě i v dobách drobných krizí a nemohla bych si přát lepší tým než ten, který mám.

Žlutý Trimeles: Zdají se vám zadané úkoly těžké?

Pat: Určite áno. Tým, že sú napísané len v podbodoch, je väčšinou veľmi náročné vymyslieť, čo vôbec vytvoríme ako výsledný produkt, hlavne ak sa nechceme opakovať.
Susy: Vyloženě ta zadání mi těžká nepřijdou. Nejtěžší je podle mě vymyslet ten originální způsob, jak daný úkol zpracovat, než vyloženě vymyslet ten obsah. Některé byly těžší, některé lehčí, ale nikdy se nám nestalo, že bychom si vyloženě nevěděly rady. Myslím, že jsou adekvátní, ani moc těžké, ani moc lehké, zkrátka dost těžké na to, aby to byla výzva, ale ne tak těžké, aby se nedaly splnit. -směje se-

Žlutý Trimeles: Kde čerpáte inspiraci?

Pat: Z pozerania sa do steny o tretej v noci. :D A samozrejme veľmi pomáha nás tímový brainstorming.
Susy: Hodně stavíme na brainstormingu hned na začátku úkolů. Vždycky shromáždíme všechny nápady a z toho potom čerpáme. Já ani nevím popravdě, z čeho čerpám inspiraci, sem tam přijde a sem tam se mi inspirace nedostává. Většinou je to jako blesk z čistého nebe, že nás napadne něco skvělého, ale že bychom vyloženě někde čerpaly … nevím, jak holky, ale já moc ne. Inspirují mě věci kolem mě, ale většinou ten nápad přijde dost nečekaně.

Žlutý Trimeles: Souhlasíte s komentáři porotců?

Pat: Našťastie áno, zatiaľ ma komentáre poroty jedine upokojili.
Susy: Hm… -zamyslí se- Ve většině případů s porotci souhlasím. Jsem opravdu vděčná za porotkyně, které máme, protože i když se třeba kostičkově člověk umístí na posledním místě, z ústních komentářů vždycky odnáší s hrozně pozitivní náladou. Myslím, že si porotkyně dávají hodně záležet na skutečně konstruktivní kritice, která člověka někam posune, než aby ho otrávila. Samozřejmě byly i chvíle, kdy mě něco zamrzelo a úplně jsem s tím nesouhlasila, nebo jsem měla pocit, že mohly něco ocenit či zmínit trochu víc a nestalo se, ale byly to většinou jen maličkosti. Myslím, že porotkyně odvádí skvělou práci. Jejich komentáře mě vždycky nabijí energií do dalších kol. -Usmívá se od ucha k uchu-

Žlutý Trimeles: Jak se vyrovnáváte se stresem, který soutěž přináší?

Pat: Po tom, čo som prežila Sedmiboj, je B4 vcelku pohoda, takže sa nejako veľmi nestresujem.
Susy: Já osobně jsem hrozný stresař… mám z toho fakt nervy nonstop. Ale máme opravdu skvělý tým, kde se vzájemně podporujeme a tak člověk nemá pocit, že by v tom byl sám. Já si Čtyřku zatím vyloženě užívám, ne, že by to nebyl stres – rozhodně je – ale nehroutím se, což je hlavní! -směje se-

Žlutý Trimeles: S jakým výsledkem soutěže byste byla ještě spokojená a co už by pro vás bylo zklamáním?

Pat: Ak si náš tím súťaž poriadne užije a budeme na svoje diela hrdé, tak budem spokojná. Sklamalo by ma jedine to, keby sme niektoré kolo nestihli odovzdať a vypadli by sme.
Susy: Mně o umístění upřímně nejde. Budu šťastná za jakékoliv umístění, pokud to bude znamenat, že jsme si soutěž užily, že jsme vytvořily podařená díla, která se lidem líbila a že jsme do toho daly všechno. A já vím, že daly a to, jak to ohodnotí porotci, už je pro mě na druhé koleji. Já jsem šťastná, že jsem mohla být součástí klání a že to dotáhneme do zdárného konce. -usmívá se- Jistě, kdybychom byly poslední, určitá vlna zklamání by mnou asi prošla, ale vzhledem k tomu, jaká atmosféra u našeho týmu celou dobu panuje, jistě by rychle přešla, protože soutěž samotná mi dala mnohem víc, než mi může dát 1. místo.

Žlutý Trimeles: Která část soutěže vás nejvíc baví a která vám přijde naopak nejtěžší?

Pat: Každá z nás robí prakticky len to, k čomu sa sama prihlási – u mňa je to teda hlavne grafika a písanie niektorých príbehov. Bavia ma obe časti, ale grafika je rozhodne náročnejšia. No zďaleka to najťažšie je čakanie na hodnotenia :D
Susy: Nejtěžší mi přijde čekání na hodnocení. -směje se- Ale co se týče úkolů samotných, tak nejtěžší je podle mě domluvit se na té formě. Každá máme jinou představu o každém úkolu a dát dohromady tu formu, aby pasovala do nějakého uceleného celku, je podle mě to nejtěžší. A moje týmové kolegyně odvádějí úžasnou práci v tom, udělat ze všech částí úžasný finální produkt. V každém kole mi zůstává hlava stát z toho, jak jsou všechny tři úžasné a talentované. Co je ještě těžké je korigovat mudlovský život a soutěž, protože toho občas je opravdu hodně, ale to k tomu patří. -pokrčí s úsměvem rameny- Baví mě celá soutěž, nevím, co nejvíc… -zamyslí se- Nejvíc mě baví asi „brainstormovat“ nad různými částmi, protože se u toho často dost nasmějeme.

Žlutý Trimeles: Jsou úkoly snazší, když už jste v soutěži nějakou dobu a víte co a jak?

Pat: Vôbec nie.:D Ale to nevadí, baví ma to aj tak a už to predsa dokončíme.
Susy: Asi jak v čem, řekla bych. Na jednu stranu už víme, co a jak a trochu i víme, co očekávat a na co si dát pozor… Zároveň je ale alespoň na mně znát trochu únava. Takže ano, v něčem je to snazší, než úplně první kolo, kdy jsme absolutně netušily, s čím se vlastně potýkáme… -směje se- Ale zároveň už jsem trochu na pokraji sil, takže přestože jsem si to hrozně moc užila, jsem celkem ráda, že už jsme u posledního úkolu. Je to náročné… -směje se- Ale neměnila bych, šla bych do toho hned znovu!

Pro ŽT,

Petromila Nivalis