Trimeles / Co se kde šustne / Ledová princezna přemožena, jaro může začít!
Miloval bys mě, kdybych byla hydrant? Výprava za posly jara – 1. část Počátky: Moje první fandění Trimeles na cestách – Řím Všechno může být písnička Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou 2025 Trimeles na cestách – Do Rakouska nejen na lyže Mrzimor hledá talent – 1. kolo Vajcolov začíná Březnový deskoherní sraz Mrzimorský slavnostní večírek Love Office – Konec a zvonec Počátky: Žlutá je barva naše Packa za packou aneb Z domácího chlívku Zápisník jednoho dinosaura VII. – Dinosaurus a KOZA Březnová knižní šifra Žlutého Trimela 2025 Love Office – 2. kolo Kecy z nory znovu na scéně! Love Office – 1. kolo Valentýn? NE! Raději knihu! Co si pustit na (Ne)Valentýna? Jak odrbat Valentýna aneb Ušetři a nenaštvi svou drahou polovičku s Trimelem Love Office – Zachraň láskou zkroušené Sametová láska DIY – 10. díl Náborová propagační kampaň aneb kdyby byly náborové kampaně upřímné Petronela Uječená: „Druhé místo můžu přijmout se vztyčenou hlavou a nebudu o nic míň Petronela, stejně jako bych nebyla o nic víc Petronela, kdybych Snaživce roku vyhrála.“ Knižní klub u Trimela – Dobrá znamení Deskohráčův stolek: Kaskádie Perníčkový sraz U Přemotivovaného Poličkáře O sežraných perníčcích a kolektivní obřadní písni Adventní pohádkování IV. – Typískovy první Vánoce Televizní Vánoce V. – Vánoční seriály Televizní Vánoce IV. – Vánoční filmy z jiných zemí Vánoce: Stále svátek, nebo obchodní příležitost? Televizní Vánoce III. – Vánoční americké filmy Vánoční tvoření DIY – 9. díl Televizní Vánoce II. – Vánoční české filmy Adventní pohádkování III. – Starouš Tobias a jeho nečekané Vánoce Vánoční playlist aneb průlet vánočním hradem Televizní Vánoce I. – Vánoční animáky Adventní pohádkování II. – Zázraky nejen o Vánocích Vánoční věnce Vše, co jste kdy chtěli vědět o omalovánkách I. Adventní pohádkování I – Kouzelný vánoční zvoneček Adventní pohádkování – vše o soutěži Trimeles na cestách – magická Šumava Cesta za pokladem Kam i králové chodí sami aneb 19. listopad jako MDT Emoji na Hradě VII. Cesta za jiskrou Ohnivce Hog v kocke 20 a 2/2 – Neviditelný speciál Zápisník jednoho dinosaura VI. – dinosauří šatník Za plamenem svíčky Halloween is coming Odznáčky – všechny chytit máš! Aneb minisoutěže Žlutého Trimela Podzimní luštění Hog v kocke 20 Jak vyzrát na podzimní depku Skořicoví šneci DIY – 8. díl Tradiční nováčkovský turnaj – shrnutí Nováčkovská výprava Šokující záhada: Hrad zmizel! Konspirační teoretici (ne)mají jasno! Jejej, něco se pokazilo! Tenkrát na Západě – shrnutí 4. a 5. kola Příčná kombinatorika IV – Zpátky do školy Knižní klub u Trimela – Šikmý kostel TNT2024: Třetí úkol Bertranda Hooki: „Očividne sú na škole mocné kúzla, čo menia plány.“ Ohlédnutí za Tenkrát na Západě – Statistiky, body a střípky ze zákulisí TNT2024: Druhý úkol Školní rok Léto 2024 Tenkrát na Západě – shrnutí 3. kola Mrzispárský večírek II. aneb Kterak jsme ztratili Tesáka TNT2024: První úkol Tradiční nováčkovský turnaj 2024 Emoji na Hradě VI. Tenkrát na Západě – Epilog Pět odstínů léta – zážitky Pět odstínů léta – seriály Tenkrát na Západě – shrnutí druhého kola Tenkrát na Západě – Kde domov můj Tři soudky radí 11 Pět odstínů léta – filmy Tenkrát na Západě – Po bouři Viridis Am Reevesová: „Měla jsem systém, krásně fungoval, dokud se nerozpadl.“ Pět odstínů léta – Letní laskominy Tenkrát na Západě – shrnutí prvního kola Tenkrát na Západě – Do boje! Vlzivolský večílek Hemzy vol. 3 Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem Tenkrát na Západě – Na cestě Tenkrát na Západě Za hranice kouzelného světa – II. část Kagíkování – Alchymista I. a II.

Co se kde šustne, O naší koleji

Ledová princezna přemožena, jaro může začít!

Po dlouhé době se mi poštěstilo a mohla jsem se konečně dostat na kolejní výpravu do lesa. Na výpravu měla dorazit Marylin, já (Sarah), Erumocio, Erin a Ella. Dorazila však jenom Marylin a já, což mi připadá docela blbé, když někteří by se taky rádi koukli do lesa a ti co se tam mohli dostat, tak prostě nepřišli.  

No, ale třeba Erin se pak omluvila, takže třeba někteří za to opravdu nemohli, že nedorazili. Ve velké síni byla velká tlačenice, cpali se i studenti z ostatních kolejí a nakonec jsme přibrali do skupinky Silvii, Lilian a náhradnici Orestu.

Přestože jsme měli čekat ve Velké síni už deset minut před sedmou, pan Ti ještě patnáct minut počkal a sháněl ostatní. Silvi se ještě skočila do keříku vyčůrat :D a ve čtvrt jsme se vypravili do lesa. A jaký byl cíl? Šlo o dceru ledové královny, ledovou princeznu.

„Cíl mise: zneškodnit přístroj posilující její moc a bude-li možnost, pořádně ji nakopat, aby se už nevracela. Znáte to – prevence,“  usměje se trochu zlomyslně průvodce Chyn Ti.

Všechny nás docela překvapilo to nakopání, ale na výpravu jsme se těšili. Šli jsme tedy hlouběji do lesa, přímo k sídlu princezny. Cestou jsme nasbírali pár bylinek a pan Ti se zabýval koukáním do mapy. Postupně jsme se ale začínali obávat toho, že pan Ti nemá ponětí, kde to vlastně jsme. Nechápavě zíral do mapy a moc jistý si teda nebyl.
Odvážný pan Ti proto jen tak vylezl na strom jako v pohádce Jeníček a Mařenka a rozhlížel se po správné cestě. My jsme mezitím stáli tam dole, zcela sami.

Za chvíli se začaly ozývat kroky a mezi stromy byla jakási shrbená postava, která postupně přišla až k nám. Nějaký muž…. Nejdříve se nás vyptával, co jsme zač a co tu chceme – a my se ho vyptávali na to samé. Prozradil nám, že my jsme vkročili do místa jeho loviště. Dost nás ale vyděsilo, když řekl, že loví nás. Všichni jsme zpanikařili, Silvia chtěla utíkat, já jsem se málem zbláznila strachy.
„Ne, vy to nechápete, já jsem otrokář.“
Řekl něco takového. Asi si nás chtěl odvézt a až do konce života z nás dělat otroky nebo co. Všichni si vytáhli hůlky, Silvia si vzala klacík, aby taky měla nějakou rezervní hůlku a mě taky jeden podala. No, řeknu vám, že s hůlkou bych se asi cítila bezpečněji, ale ani ten klacek nebyl k zahození :D V poslední chvíli ale seskočil ze stromu pan Ti, seslal na tu obludu kouzlo a zneškodnil ho. Uff, to jsme si oddechli, když byl pan Ti zase dole a už si nehrál na Jeníčka. Nejspíš už cestu znal, protože čím dál jsme šli, tím nám byla vetší zima.

Po nějakém čase jsme konečně stáli před vysokou věží. Všude byla obrovská zima a závaly sněhu. Moje polobotky byly za chvíli zavalené tunou sněhu, což mi moc nepomohlo k tomu, abych nedrkotala zuby, stejně jako všichni ostatní. Pan Ti nás ještě jednou postrašil, že tam může být princeznin zlý drak a pak jsme vyrazili směrem do hlavní haly. Všechno tam bylo z ledu. Samé krápníky a rampouchy a také nekonečně dlouhé točité schodiště.

Když jsme byly nahoře před dveřmi princezny, začali jsme se domlouvat, co vlastně uděláme. Vyrazíme dveře, dohodli jsme se nakonec, a tak jsme napočítali do tří a všichni kopali do dveří, které jsme hravě vyrazili.

Byl pro nás šok, jak pokojík vypadal. Byl zavalený růžovou barvou, všude plno plyšáků a jiných blbůstek a byl tam i nějaký papír. Princezna bohužel nikde. A my jsme se tak těšili, že dáme té princezně co proto :D Hned jsem se přihrnuli k papíru a přečetli jej :

Na papíru stojí: Ahoj mami, kdyby jsi mě hledala tak jsem šla ke kámošce do Ruska a budu tam přes léto, kdyby něco tak dej vědět. Pac a pususpousta smajlíků

Nechápavě jsme koukali na dětinský dopis a potom nám pan Ti konečně řekl, že ta princezna má 12 let :D Úplně zbytečně jsme se strachovali. Problém byl ale to, že nejspíš princezna s sebou vzala i ten přístroj, který ji dává moc. Tohle se ale naštěstí nestalo, protože jsme objevili záhadnou krabičku mezi hromadou všech těch růžových plyšáků.

Byla to krabička s tlačítkem červeným a modrým. Oresta si krabičku okamžitě přivlastnila a nikomu ji nechtěla dát. Potom následovalo dohadování, které tlačítko má zmáčknout. Protože nám všem ale byla velká zima, rozhodli jsme se pro tlačítko červené. Snad to bude znamenat  teplo, pomyslela jsem si a koukala, jak Oříška mačká červenou. Z krabičky začalo sálat teplo a pěkně to hřálo. Další tlačenice, abychom se mohli všichni ohřát. Nejlepší na tom všem ale bylo, že nám pan Ti řekl: Úkol splněn! Takže, našli jsme ten přístroj pro princezninu moc a princezna? No, tu možná časem někdo jiný vykope, ale nechali jsme ji tam ty vyražené dveře, tak snad to pochopí, že ji tam prostě nikdo nechce :-)

Pak už následoval jen poklidný návrat domů. Už nebyla vůbec zima, jenom příjemné teplíčko. Hlavní ale je, že jsme se všichni vrátili bez zranění domů (až na to,že jsme trochu promrzli a moje polobotky jsou poněkud promočené) a úspěšně splnili to, co bylo cílem celé výpravy :-)

Sarah Rich

2 komentáře

  1. Ciline 15. 3. 2011 17:30

    Tak to jste měli dobré =oD

  2. Anonymous 17. 3. 2011 15:13

    Lilian
    Jo, akorát nám pak pan Ti zabavil tu hračku. Že prý ji musí „prozkoumat“ ;D

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*