Trimeles / Soutěže / Kobercoletci - veršotepci č. 1
Kouzelníci v mudlovských profesích: Mudlovské nakladatelství Ema Jane Michaels: „Neutrácet – to je asi ta nejlepší rada.“ Kouzelníci v mudlovských profesích: Strašnická Shrnutí školního roku Zima 2026 Kváskohraní 1. díl Březnová knižní šifra Žlutého Trimela 2026 Vtipem ku zdraví Kdo, s kým, co dělali… Valentýnský speciál – Výsledky Valerie Torres: „Bojím se asi úplně všeho, i když to nedávám znát.“ S rampouchem u nosu Kdo, s kým, co dělali… Valentýnský speciál Trimeles na cestách – Španělsko, Andalusie – co lze stihnout za 4 dny Jezevčí desatero líného přežití (nejen) nováčka Když jezevci v zimě nespí Manipuluju, manilujuleš, manipuluje… Aneb o neetických komunikačních technikách Silvestrovské odznáčkové zápolení Vánoce v jezevčí noře Kouzelný vánoční (ne)článek Co pod stromeček po kouzelnicku? Jak jsem (ne)dostala školní trest Mrzimorský vánoční playlist 2025 Jak vyzrát na Vánoce aneb Stres pod stromeček nezabalíš Deskohráčův stolek: Co pod stromeček po česku Podzimní výprava do lesa Deskohráčův stolek: Černý pátek na Planetě her Trimeles na cestách – Edinburgh: Po stopách Harryho Pottera 2. část Trimeles na cestách – Edinburgh: Po stopách Harryho Pottera 1. část Trimeles na cestách: 221B Baker street, London Pohyb? Co takhle běh? A dokonce závod Magické podniky II.: Magic Rooms Hoř, ohénku, plápolej! – Soudný den se blíží Hoř, ohénku, plápolej! – kolo poslední Hoř, ohénku, plápolej! – 8. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 7. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 6. kolo Rozhovor se Snaživcem a Vicesnaživcem roku Léto 2025: „Kalli a strhnout? Ta mě ještě dovyhecovala a bila mě, aby mě popohnala.“ Hoř, ohénku, plápolej! – 5. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 4. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – Hurá na tržiště! Hoř, ohénku, plápolej! – 3. kolo Mrzimor hledá Talent – 2. a 3. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 2. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 1. kolo a seznam účastníků Výprava za posly jara – 2. část Hoř, ohénku, plápolej! – Registrace a pravidla Mrzimorský Poklad Miloval bys mě, kdybych byla hydrant? Výprava za posly jara – 1. část Počátky: Moje první fandění Trimeles na cestách – Řím Všechno může být písnička Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou 2025 Trimeles na cestách – Do Rakouska nejen na lyže Mrzimor hledá talent – 1. kolo Vajcolov začíná Březnový deskoherní sraz Mrzimorský slavnostní večírek Love Office – Konec a zvonec Počátky: Žlutá je barva naše Packa za packou aneb Z domácího chlívku Zápisník jednoho dinosaura VII. – Dinosaurus a KOZA Březnová knižní šifra Žlutého Trimela 2025 Love Office – 2. kolo Kecy z nory znovu na scéně! Love Office – 1. kolo Valentýn? NE! Raději knihu! Co si pustit na (Ne)Valentýna? Jak odrbat Valentýna aneb Ušetři a nenaštvi svou drahou polovičku s Trimelem Love Office – Zachraň láskou zkroušené Sametová láska DIY – 10. díl Náborová propagační kampaň aneb kdyby byly náborové kampaně upřímné Petronela Uječená: „Druhé místo můžu přijmout se vztyčenou hlavou a nebudu o nic míň Petronela, stejně jako bych nebyla o nic víc Petronela, kdybych Snaživce roku vyhrála.“ Knižní klub u Trimela – Dobrá znamení Deskohráčův stolek: Kaskádie Perníčkový sraz U Přemotivovaného Poličkáře O sežraných perníčcích a kolektivní obřadní písni Adventní pohádkování IV. – Typískovy první Vánoce Televizní Vánoce V. – Vánoční seriály Televizní Vánoce IV. – Vánoční filmy z jiných zemí Vánoce: Stále svátek, nebo obchodní příležitost? Televizní Vánoce III. – Vánoční americké filmy Vánoční tvoření DIY – 9. díl Televizní Vánoce II. – Vánoční české filmy Adventní pohádkování III. – Starouš Tobias a jeho nečekané Vánoce Vánoční playlist aneb průlet vánočním hradem Televizní Vánoce I. – Vánoční animáky Adventní pohádkování II. – Zázraky nejen o Vánocích Vánoční věnce Vše, co jste kdy chtěli vědět o omalovánkách I. Adventní pohádkování I – Kouzelný vánoční zvoneček Adventní pohádkování – vše o soutěži Trimeles na cestách – magická Šumava Cesta za pokladem Kam i králové chodí sami aneb 19. listopad jako MDT Emoji na Hradě VII. Cesta za jiskrou Ohnivce Hog v kocke 20 a 2/2 – Neviditelný speciál Zápisník jednoho dinosaura VI. – dinosauří šatník Za plamenem svíčky

Soutěže, Studentská tvorba

Kobercoletci – veršotepci č. 1

První dávka básniček od našich závodníků na létajících kobercích. Představují se první odvážlivci, kteří se rozhodli splnit podmínky 3. úkolu. Bez hrsti žaberníku a políbení Múzy se to neobešlo…

Opouštíš vodní proud a přilétáš k podvodnímu paláci, ve kterém sídlí král Lepikuros, který zbožňuje poezii a sladké. Aby tě pustil do tunelu, kterým máš pokračovat, musíš: a) Napsat dobrou básničku nebo b) Věnovat mu 30 fazolek…

Peter Warhall:
Lepikure, Lepikure,
nejváženější z králů,
jehož oči vždy jsou hrdé,
řev ozvěnou všech sálů,
vládce, tobě vzdávám hold,
nech mne vstoupit do tunelu,
neb já rychlý jako Bolt,
potřebuji být v duelu,
v kterém právě zápasím,
a tady čas snad neztratím.

Patricia Baloure:
Lepikuros, vodný kráľ,
fazuliek veľa rád by si dal.
Jeho palác je pod vodou najkrajší,
taký nemajú ani tí najkrajší.

Lepikuros poéziu rád má,
preto mu píšem báseň ja sama.
Ryby sú tu farebné,
pohľady na to sú nádherné.

Milujem svet pod vodou,
dávam mu plných 10 bodov.
Žiť tam, pomôže mi žiabrovka,
s ňou je to super pod vodou hodinka.

Michael van Burg:
Báseň, ktorú vám rozpoviem,
je niečo na čom si spokojne hoviem*
Po česky košte, po slovensky metla,
to, bez čoho kúzelník nikdy nevzlieta.

Môže byť z duby, môže byť z javora,
tá malá lietajúca potvora,
mám ju aj ja,
a preto sa ma všetci hráči famfrpálu boja.:)

Mám rád metlu, je tak skvelá
dobrú noc všetkým nepriateľom zaželá,
vo famfrpále ju použijem,
snáď sa budúceho rána dožijem:)

Rád na nej lietam,
snáď si prsty neposplietam,
Famfrpál mám veľmi rád,
je to môj dobrý kamarát.
*(pre info v preklade „sedieť“)

Samantha Ulvenová:
Lepikure, Lepikure,
kdepak ty se schováváš?
Lepi, Lepi, ty rád sladké máš?
Copak s tím jen uděláš?

Sladké není zdravé,
bude ti z něj špatně!
Dávej si bacha, kolik toho sníš,
Ať pak s bolobřichem nebdíš!

Jen mě pusť dál,
ať poklad rychle mám,
jen se nade mnou slituj
a bližní své miluj!

Annie Sami Criss:

Život, to víno hořké, víno trpké,
co mezi prsty protéká,
naplno vychutnávat má se,
krátký je život člověka.

Dítě, to hříbě mladé, hříbě hravé,
rychle chce za sebou vše mít,
a přes všechen spěch zapomíná,
že život má se hlavně žít.

Smrt, ta dáma v černém, dáma temná,
co návštěvu svou nehlásí,
každého, koho chce, si vezme,
svíčku života uhasí.

Čas, ten běžec rychlý, neúnavný,
spěchá jen vpřed a nikdy zpět,
tak neztrácej jej ohlížením,
života brzy zvadne květ.

Ciline Flameová:
Lepikuros
Lepikuros král,
ten by si jen hrál,
furt jedl fazolky
a koukal na holky.
Tedy spíš mořské panny,
aby ho na hrudi hřály.

Nicméně i přes to,
je jak tuhé těsto.
Svaly má na rukou, na nohou,
protivníci na něj vyzrát nemohou.
Každý se ho snažil porazit,
bude se však muset víc snažit.

Lepikuros se nezdá,
je to však hvězda.
Na své straně má přátele,
kteří zaženou všechny dobyvatele.
Takže Lepikuros si žije dál,
blaženě jako král.

Teodorik Valdorius:
Hlubina
Tam v záři jen myšlené,
v pradávném temnu způsobené touhou,
těch, kdož již nežijí.
Tam, kde paprsky blyštivé nedohlédnou,
věčné šero panující,
ducha ovšem obohacující,
kde šero se snoubí se šerem a
hlasu rozléhajícího se nasloucháš,
aniž bys věděl, odkud přichází.
Slyš příteli.
Zavři oči své.
Nedýchej.
Napni ten smysl nejvyšší,
jenž sídlí v hrudi tvé,
tam kde sídlí duše.
Tak prosvítíš jedině tu tmu ukrutnou
svírající tělo i mysl tvou.
Odnikud pak vytryskne pramen poznání,
hlubina nejtmavší – bude vyplněna
všeobjímajícím klidem a mírem.
Cítíš to, příteli?

PS:
Co dobré jest, to ví jen samo nebe tajemné

Jostein Lauierová:
Čokoláda
Je sladká a dobrá
A tmavě celá oděná.
Rozpouští se na jazyku
A zanechává sladkou chvilku
Jen čokoláda vše mi dá
Má láska k ní je trvalá
Jen pro ni jsem tu a žiji
Bez čokolády totiž ani chvíli nepřežiji


Král Lepikuros byl viditelně nadšen a tvářil se polichoceně, kdykoli zaslechl své jméno. Na Petera a Michaela se blahosklonně usmál a poplácal je po zádech, na Pat a Cilinku koketně pomrkával, ale prostořeké Samičce trochu pohrozil prstem, doufejme, že jen žertem. Annie a Teo krále svým stylem opravdu ohromili a mrzelo ho, že nesložili nějakou ódu na něj nebo aspoň na sladkou čokoládu jako Jostie, která na jeho tváři vyloudila slastný úsměv…

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*