Trimeles / Soutěže / Kobercoletci - veršotepci č. 1
Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem

Soutěže, Studentská tvorba

Kobercoletci – veršotepci č. 1

První dávka básniček od našich závodníků na létajících kobercích. Představují se první odvážlivci, kteří se rozhodli splnit podmínky 3. úkolu. Bez hrsti žaberníku a políbení Múzy se to neobešlo…

Opouštíš vodní proud a přilétáš k podvodnímu paláci, ve kterém sídlí král Lepikuros, který zbožňuje poezii a sladké. Aby tě pustil do tunelu, kterým máš pokračovat, musíš: a) Napsat dobrou básničku nebo b) Věnovat mu 30 fazolek…

Peter Warhall:
Lepikure, Lepikure,
nejváženější z králů,
jehož oči vždy jsou hrdé,
řev ozvěnou všech sálů,
vládce, tobě vzdávám hold,
nech mne vstoupit do tunelu,
neb já rychlý jako Bolt,
potřebuji být v duelu,
v kterém právě zápasím,
a tady čas snad neztratím.

Patricia Baloure:
Lepikuros, vodný kráľ,
fazuliek veľa rád by si dal.
Jeho palác je pod vodou najkrajší,
taký nemajú ani tí najkrajší.

Lepikuros poéziu rád má,
preto mu píšem báseň ja sama.
Ryby sú tu farebné,
pohľady na to sú nádherné.

Milujem svet pod vodou,
dávam mu plných 10 bodov.
Žiť tam, pomôže mi žiabrovka,
s ňou je to super pod vodou hodinka.

Michael van Burg:
Báseň, ktorú vám rozpoviem,
je niečo na čom si spokojne hoviem*
Po česky košte, po slovensky metla,
to, bez čoho kúzelník nikdy nevzlieta.

Môže byť z duby, môže byť z javora,
tá malá lietajúca potvora,
mám ju aj ja,
a preto sa ma všetci hráči famfrpálu boja.:)

Mám rád metlu, je tak skvelá
dobrú noc všetkým nepriateľom zaželá,
vo famfrpále ju použijem,
snáď sa budúceho rána dožijem:)

Rád na nej lietam,
snáď si prsty neposplietam,
Famfrpál mám veľmi rád,
je to môj dobrý kamarát.
*(pre info v preklade „sedieť“)

Samantha Ulvenová:
Lepikure, Lepikure,
kdepak ty se schováváš?
Lepi, Lepi, ty rád sladké máš?
Copak s tím jen uděláš?

Sladké není zdravé,
bude ti z něj špatně!
Dávej si bacha, kolik toho sníš,
Ať pak s bolobřichem nebdíš!

Jen mě pusť dál,
ať poklad rychle mám,
jen se nade mnou slituj
a bližní své miluj!

Annie Sami Criss:

Život, to víno hořké, víno trpké,
co mezi prsty protéká,
naplno vychutnávat má se,
krátký je život člověka.

Dítě, to hříbě mladé, hříbě hravé,
rychle chce za sebou vše mít,
a přes všechen spěch zapomíná,
že život má se hlavně žít.

Smrt, ta dáma v černém, dáma temná,
co návštěvu svou nehlásí,
každého, koho chce, si vezme,
svíčku života uhasí.

Čas, ten běžec rychlý, neúnavný,
spěchá jen vpřed a nikdy zpět,
tak neztrácej jej ohlížením,
života brzy zvadne květ.

Ciline Flameová:
Lepikuros
Lepikuros král,
ten by si jen hrál,
furt jedl fazolky
a koukal na holky.
Tedy spíš mořské panny,
aby ho na hrudi hřály.

Nicméně i přes to,
je jak tuhé těsto.
Svaly má na rukou, na nohou,
protivníci na něj vyzrát nemohou.
Každý se ho snažil porazit,
bude se však muset víc snažit.

Lepikuros se nezdá,
je to však hvězda.
Na své straně má přátele,
kteří zaženou všechny dobyvatele.
Takže Lepikuros si žije dál,
blaženě jako král.

Teodorik Valdorius:
Hlubina
Tam v záři jen myšlené,
v pradávném temnu způsobené touhou,
těch, kdož již nežijí.
Tam, kde paprsky blyštivé nedohlédnou,
věčné šero panující,
ducha ovšem obohacující,
kde šero se snoubí se šerem a
hlasu rozléhajícího se nasloucháš,
aniž bys věděl, odkud přichází.
Slyš příteli.
Zavři oči své.
Nedýchej.
Napni ten smysl nejvyšší,
jenž sídlí v hrudi tvé,
tam kde sídlí duše.
Tak prosvítíš jedině tu tmu ukrutnou
svírající tělo i mysl tvou.
Odnikud pak vytryskne pramen poznání,
hlubina nejtmavší – bude vyplněna
všeobjímajícím klidem a mírem.
Cítíš to, příteli?

PS:
Co dobré jest, to ví jen samo nebe tajemné

Jostein Lauierová:
Čokoláda
Je sladká a dobrá
A tmavě celá oděná.
Rozpouští se na jazyku
A zanechává sladkou chvilku
Jen čokoláda vše mi dá
Má láska k ní je trvalá
Jen pro ni jsem tu a žiji
Bez čokolády totiž ani chvíli nepřežiji


Král Lepikuros byl viditelně nadšen a tvářil se polichoceně, kdykoli zaslechl své jméno. Na Petera a Michaela se blahosklonně usmál a poplácal je po zádech, na Pat a Cilinku koketně pomrkával, ale prostořeké Samičce trochu pohrozil prstem, doufejme, že jen žertem. Annie a Teo krále svým stylem opravdu ohromili a mrzelo ho, že nesložili nějakou ódu na něj nebo aspoň na sladkou čokoládu jako Jostie, která na jeho tváři vyloudila slastný úsměv…

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*