Trimeles / Hluboké myšlenky - aneb co všechno z nás vypadlo / Moje patrončátko: Aria Cromwell
Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku Na tom není nic vtipného! IV. Jaká byla cesta za pohárem? Na tom není nic vtipného! III. Selina Garcia o postu kapitánky: Nebyla jsem si jistá, zda se na tu funkci vůbec hodím Záchranná jezevčí mise Z deníku adoptovaného jezevce …. II. část Zima 2020 : Pohľad z druhého miesta Rekord sezony: Trénink, který trval tři hodiny! Cirque du magique – očami návštevníkov Vianočná výprava do lesa Móda Ohnivého dne Výprava očima nováčků: Na bobří hráz a ještě dál Tři soudky radí 7 Jezevci na tripu… do lesa Krátké příběhy 1 Na tom není nic vtipného! II.

Zdravím všechny hradní obyvatele u dalšího článku pro Žlutý Trimeles! Tentokrát jsem se rozhodla přispět s článkem z nové žluté série o Patronátu. Čtěte dále a dozvíte se, jaké s ním mám zkušenosti já!

Je to teprve rok, co jsem sama byla v kůži malého a vystrašeného nováčka, který s hrůzou čekal na zařazovací slavnost a poté se musel bát toho, že na něj třeba žádný patron nezbude. Každopádně i já jsem si svým prvním rokem prošla a poté jsem čelila velkému rozhodnutí: Nabídnout se jako patron s tím, že budu muset čelit všem těm nástrahám, které tato pozice přináší nebo raději zůstat mimo hlavní dění, které by se týkalo nováčků a jen z dálky pozorovat, jak  patrončátka své patrony přivádí k šílenství? Musím se přiznat, že jsem se nějakou dobu rozhodovala, ale myslím, že jsem se nakonec rozhodla správně. Šla jsem do toho.

Ke žlutým nováčkům jsem měla hodně blízko ještě před zařazovací slavností a tak nějak jsem tušila, koho by klobouk mohl zařadit k nám. Proto jsem vůbec nebyla překvapená, když valná většina nováčků, se kterými jsem se před zařazováním kamarádila, nakonec opravdu přišla do Mrzimoru. Netrpělivě jsem několik následujících chvilek čekala na vývěsku, která by mi řekla, kdo že má být následující léta mým malým, roztomilým mučitelem. Mé tajné přání se vyplnilo a mým patrončátkem se stala Aria, jedna ze slečen se kterými jsem se bavila ještě před samotným zařazováním.

Ze začátku to nebylo snadné. Ari byla typ patrončátka, které mělo pořád plno zvídavých dotazů, na které jsem téměř nestíhala odpovídat. Je pravda, že jsem byla lehce navyklá díky tomu, že jsem Arii pomáhala ještě během jejich lososových chvilek. I tak jsem občas měla chuť se na chvilku někam o samotě zavřít a utéct tomu. Ale nevadilo mi to zas tak moc. Byla jsem ráda, že jí můžu pomoct. Hned od začátku jsme si hodně sedly, nestalo se nám, že bychom se spolu neměly o čem bavit, takže jsme se sobě navzájem mohly věnovat v hlubším rozměru než jen v tom pomocném. Myslím, že jsem ji ze začátku dost rozmazlovala, zasypávala jsem ji dárečky a pochvalami. Nejsem si jistá, jestli to bylo spíš dobře nebo špatně, ale je jednou z mála, která na hradě vydržela a to se počítá!

Postupem času se o sebe moje malé patrončátko začalo čím dál tím více starat samo. Ariin pokrok od začátku roku je opravdu velký a můžu s klidem v srdci říct, že jsem na ni velmi hrdá. Dělá mi radost. Je šikovná ve výuce, v trénování famfrpálu mě už snad dvakrát předběhla a je zkrátka jedinečná. Musím říct, že jsem na sebe patřičně hrdá za to, jak jsem si ji na hradě vychovala, protože je to zkrátka skvěle odvedená práce! Jsem ráda, že co se patronování týče, mohla jsem začínat právě s ní, protože byla skvělým a trpělivým studentem i během chvilek, kdy jsem určitě příliš příjemná nebyla. Dopracovaly jsme to spolu daleko a já jsem za ni moc vděčná. Navždycky bude mým prvním, malým a roztomilým patrončátkem.

Díky, Ari! :)

Pro ŽT 
Nays

6 komentáře

  1. Aria Cromwell 19. 4. 2014 08:14

    Ahoj, Nays. Děkuju za tenhle hezký článek.:) Jen tě musím zastavit – stále mi pár dárečků dlužíš! :D
    Ale ne, nemusíš mi je posílat.:) Fakt jsi mě tu pochválila, takže děkuji.:)

  2. Naya Rochelle Abernathy 19. 4. 2014 08:52

    Broučku, měla jsi mi je připomenout! :D Teď nevím za co ty dárečky měly být. :D Ale to napravíme ;) :)

  3. Andrew 19. 4. 2014 09:51

    Přemýšlím nad vaší rodovou linií. Je to Elisabeth > Annie > Nays > Aria?
    Kdo byl patronem Eliz si nějak nemohu vzpomenout. Je to tak? Opravte mne pokud ne.

  4. Naya Rochelle Abernathy 19. 4. 2014 10:07

    Jojo, tohle je naše rodová linie :D No nejsme úplně super? A všichni v rámci možností žijeme! To by se mělo zapsat někam do kronik.

  5. Aria Cromwell 20. 4. 2014 21:06

    Zajímalo by mě, co za člověka to ohodnotilo jako špatné.

  6. Elizabeth Gibsonová 21. 4. 2014 15:53

    A mojí patronkou je Sam-Am, její patronkou pak je Chiara. Chiara měla za patronku Adrianu Bellu Lee. Dál jsem hledala, ale patroni nejspíše nebyli.

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*