Trimeles / O naší koleji / Výprava do zakázaného lesa aneb Jak se dělo to, co se vůbec nedělo
Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát Tom Felton: Beyond the Wand Jarní dekorace DIY – 3. díl Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2 Jezevci přejí Veselé Vánoce Jak se v Mrzimoru nosí Vánoce? 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 1/2 Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá?

O naší koleji

Výprava do zakázaného lesa aneb Jak se dělo to, co se vůbec nedělo

 

Ahoj všichni, kdo jste k nám nakoukli.

Hádejte, kde jsme byli? No jasně! Byli jsme na výpravě v zakázaném lese. A v neděli večer se tam toho fakt dělo hodně.

 

images (1)

Jednak jsme… a pak taky… no a na konec… Ale pěkně popořadě.

Do lesa jsme šli v celkem pěkném počtu sedmi lidí. Konkrétně tam byla Michelle B., Sinead, Tess, Aria, Kim Kimonides, já a jako dozor nejvyšší (hned po sl. Jostýnce) náš sir kolejní.

 

Hned na začátku jsme si lehce pokecali s hlavami, protože byly chuděry nějaké smutné. Asi si s nimi nikdo moc nepovídá. Sir Nich vytáhl karamelové sušenky, a když zjistil, že od nich holky nemohou odtrhnout oči, dobrosrdečně nabídl. I hlavám. Kupodivu si žádná nevzala.

Když se přihnala sl. Jostý s čímsi podivným a dlouhým přes rameno, nastalo velké počítání a posléze chůze do lesa. Sl. Jostýnka nám slíbila, že uvidíme jednorožce. Hahááá! To byla zpráva! Všichni se začali těšit ještě víc, jen mně vrtalo v hlavě, jak to bude, když podle všeho, co jsem slyšel, jednorožci nemají kluky tuze v lásce. Svěřil jsem se se svými obavami davu. Většina nad tím jen mávla rukou, jen sir kolejní začal usilovně hledat vhodné listí, kterým by si vycpal pr… eee… kterým by se vycpal, aby si ho jednorožec eventuálně mohl splést s dívkou. Uvažoval jsem o tomtéž, ale listí kolem zrovna žádné nebylo a jehličí jsem zavrhl hned.

33

Pak se stala katastrofa! Aria našla děravou ponožku! Čekali jsme se zatajeným dechem, jak na to bude reagovat Kimonka. Plakala. Spustila takový nářek, že by to zahnalo všechna zvířata v okolí, ale Aria se ukázala jako pravá kamarádka a žlutá každým coulem, protože dala Kimonce nejen tu nalezenou fusekli, ale jako bonus ještě jednu, co měla (určitě omylem) ve svém majetku.

Vzápětí Sin našla tučnou housenku a začala plánovat, jak si ji připraví k večeři. Zvítězil guláš. Holky se hromadně zvaly na návštěvu, ale já jsem si řekl, že taky nemusím být všude, že ano. Nakonec z guláše stejně sešlo. Sin, při pohledu na ten zájem prohlásila, že si housenku raději nechá jako mazlíčka a šlo se dál.

Pak jsme konečně dorazili na mýtinku. Sl. Jostý zahvízdala zvláštním způsobem a za chvilku se z houští vynořili dva jednorožci. Pro jistotu jsem zůstal schovaný za stromem, abych je nepolekal. Ale buď se fakt kluků nebáli nebo vycpávky sira Nicha byly tak přesvědčivé, protože se nechali bez problémů hladit ode všech. Zkusil jsem to taky.

Sl. Jostý nám o nich dlouho vyprávěla. Jak žijí, jak se chovají, co jedí atd. Udivilo nás, že konzumují hvězdný prach. Podle sl. Jostý právě on byl důvodem vzácně kouzelných schopností jednorožců. Ale vždyť… nikde nebyl. Nikdo z nás ho neviděl. To ale byl prý pouze náš problém, protože hvězdný prach vidí jen pár tvorů na světě. Jinak je ale všude kolem nás.

A pak se stala katastrofa číslo dvě! Kde se vzal, tu se vzal, hnal se na nás obrovitý pavouk. Koulel celou hromadou očí, cvakal kusadly a tak není divu, že jsme vzali nohy na ramena. Jenže když si uvědomíte, že máme nohy jen dvě (a ještě k tomu na ramenou) a pavouk jich má hnedle osm, neměli jsme moc šancí. V tom divokém úprku jsme si navíc nevšimli díry a všichni do ní pěkně zahučeli.

Jestli si myslíte, že nás nenapadlo hrabat se ven, tak napadlo! Ale zas nás to rychle pustilo, protože se všude kolem okraje jámy začali vynořovat pavouci. Malí, střední, velcí i obří. Nejdřív jen tak koukali a pak na nás začali shazovat hlínu. Normálně nás chtěli pohřbít zaživa!!!

Sl. Jostýnka řekla, že je asi nejvyšší čas na poslední rozloučení, máme-li s kým.

Kimonka vytáhla všech svých 37 ponožek a jala se k nim hovořit. Bylo to velmi dojemné.

Aria psala do vzduchu dopis Nays a děkovala jí za všechno. Tess, všechny objímala a plakala. Sin se v koutku loučila s housenkou a Michelle poctivě rozdělila zbytek své čokolády, kterou do té doby schovávala v kapse, mezi nás. Sir Nich zaraženě mlčel a přemýšlel, které kouzlo použít, aby zachránil své svěřence. No a já… já přemýšlel, s kým se mám vlastně rozloučit. Dilema mi vyřešila sl. Jostý, která navrhla, abych se rozloučil s ní.

66

Když jsme tedy uzavřeli tuhle kapitolu našeho života na zemi, polozahrabaní jsme pokorně sklonili hlavy a nechali pavouky dokonat dílo….

Tady by mohlo vyprávění skončit, ale nekončí.

Jak už to tak bývá, přijel princ na bílém koni, usekl drakovi všech sedm hlav a princeznu vysvobodil! – Andy kouká na poslední větu a nějak mu tam nepasuje. Pak se plácne do čela a celou ji přeškrtne.

Pak jsme najednou uslyšeli sira kolejního. „Co to má znamenat?“

Otevřeli jsme oči a místo v jámě plné hlíny, jsme leželi na louce a poblíž se popásali jednorožci. Nechápali jsme to, ale sl. Jostýn se najednou začala smát.

„Jasné,“ poskakovala kolem nás, „hvězdný prach, který nosorožci jednorožci jedí, se usazuje všude na nich a způsobuje živé sny.“

Odlehlo nám a už radostněji jsme vykročili do hradu. Kimi celou cestu vyklepávala z ponožek „hlínu“, protože měla pocit, že jsou špinavé.

Už jsme se loučili, když některá z dívek ukázala tu dlouhou, tenkou věc, co měla sl. Jostý celou dobu u sebe.

„Ahá,“ zasmála se. „To je překvapení pro vás. Foukačka a šipky. Budete se trefovat do terčů.“ A hned pružně vyčarovala terče.

Foukačka šla z ruky do ruky (a z úst do úst), šipky létaly všemi směry, jen v terči jich moc nebylo. Trochu jsem se bál, že místo, abych foukl, tak při nadechování šipku vcucnu a umřu, ale slečnu lesnici to kupodivu rozradostnilo, protože by si mne prý potom zasadila na zahrádce. Sir kolejní ale striktně prohlásil, že Primuse mu nikdo likvidovat nebude, natož ho někde sázet. Naštěstí byly moje obavy zbytečné, protože jsem šipku nejen nevcucnul, ale dokonce se skoro trefil do terče. Chyběly mi jen asi tři metry, ale to je zanedbatelné, že?

Když už byla skoro tma a my na terče neviděli, vrátili jsme foukačku sl. Jostýnce a naprosto utahaní šli do svých ložnic. Tess a Michelle se ještě rozloučily s hlavami, ale pak i ony přichvátly.

Kimi šťastně uložila ponožky do postýlek, Sin dala housenku do malého akvária, Aria s povzdechem, že neviděla svého enta, zmizla, kdo ví kde a sir Nich si přepočítal v prázdném balíčku zbylé sušenky.

 

A to je už vážně všechno. Tak zase příště.

 

Andy

4 komentáře

  1. Tess 13. 4. 2014 13:13

    -I hlavám. Kupodivu si žádná nevzala.
    Bože můj!
    Perfektní článek! Od začátku do konce jsem se smála. (Až mi zaskočila marokánka) :)

  2. Sinead Siobhain 13. 4. 2014 22:55

    Andy, výborně sepsané :) Kdybych se osobně neúčastnila té paniky v jámě a nebyla na pokraji smrti, asi bych si myslela, že šlo o tuze zábavnou výpravu :D :D Né, bylo to super a tvůj článek to parádně vystihl ;)

  3. Jos 14. 4. 2014 18:45

    jééé to je kráááásné :D

  4. Oresta 14. 4. 2014 21:52

    Ach, konečně jsem si zase mohla něco přečíst.. Parádní článek! :)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*