Žltá koľaj v sebe ukrýva mnoho talentovaných kúzelníkov. Niektorí nádherne maľujú, iní šikovne tvoria ručné práce, podaktorí aj pekne zaspievajú a ďalší zase krásne píšu. Poslední z menovaných sa v koľajnej miestnosti týždeň čo týždeň delili o svoje diela a porota spolu s našepkávaním hlasov Mrzimoru vybrala najlepšie drabble z každého kola. Ponorte sa teda do životov žltých čarodejníkov a nájdite tenkú hranicu medzi ich kúzelným a muklovským ja.

Môj zážitok na Hogwarts od Lyry Oxley:

Vejdu mezi nováčky, padajíc rovnou do sedačky. Chvilku pohledem přihlížím a do dálky zahlížím. Že každý starší student má svého krysího parťáka? Já ho chci také, toho chlupatýho bídáka! Vběhnu do útulku, dychtíc víc: „Dejte mi ho, prosím! Nežádám nic víc!“
„I ty holomku, vem si raději pilulku!“ Dostat vynadáno od prodejce. Ne díky, už nikdy více. A proto každé ráno vyhlížím U Chytráka, zda neinzeruje někdo nějakého chlupatého rošťáka. Kupodivu, a k mé radosti, profesorka s ním měla starosti!
Štěstí se na mě usmálo a já ho teď nyní vlastním na stálo! Můj malý Tulipán, je sladký jak marcipán!

Ako som objavila Hogwarts od Judith Waitovej:

Brouzdám se přílivem internetu. Myšlenky poletují bůhvíkde. Oči líně sledují obrázky. Soustředění téměř žádné. Tu zpozorním.
Tmavé pozadí. Vlevo změť barevných jmen. Kde to jsem?
Se zájmem si prohlédnu celou stránku. Pak nakouknu do kolejních časopisů a na weby. Jé, jaké tady mají roztomilé postavičky. Nakonec zakotvím v sekci „archiv“. Tady strávím opravdu dlouhou dobu.
Cítím, jak se uvnitř mě zažehává plamínek. Chtěla bych být také součástí toho všeho! Zjišťuju, že registrace začíná za dva týdny. Plamínek se mění v ohníček.
Psaní eseje se užívám. Je to okamžik, kdy se stávám čarodějkou.
A pak přiletí sova. Ohníček se stává ohněm…

Ako som plnila domácu úlohu od Judith Waitovej:

Krátce po půlnoci kráčím ztichlým hradem. Mířím ke třídám. Chodby jsou prázdné. Sice jsem strašpytel, ale dnes mi to vyhovuje. Chci totiž ukořistit volné místečko v učebně kouzelnické ruštiny.

Podařilo se! Zabírám židli a jsem šťastná jak blecha.

Teď sedím nad pergamenem s domácím úkolem. Hlava mi jde kolem. Mozek odmítá přijmout fakt, že péčko se čte jako erko. A háčko jako enko. Péčko je péčko, háčko háčko a přes to nejede vlak.

Přepisuju nová slovíčka a ruka maluje nesmyslné klikyháky. Jakýsi pavouk představuje ve skutečnosti brouka.

Cože? Na co jsem se to dala? Zachraň se, kdo můžeš! Nejlépe útěkem…

Čo mi dala kniha od Susie Rose Queenovej:

Odhodlaně stojím před velkým regálem knih už asi půl hodiny ve snaze splnit nemožné. Najít lepší knihu než tu nejlepší knihu na světě. Mám ale pocit, že taková kniha ještě není napsána a za mého života ani napsána nebude. Prsty přejíždím přes hřbety jednotlivých knih v polici, nad kterou stojí velký barevný nápis: Fantasy. Smutně koukám na knížky, které mě nikdy nenaučí pochopit podstatu smrti, jak je důležité míti přátele a, nebo, jak moc záleží na tom obětovat se pro druhé, pro přátele pro rodinu. Kniha ze mě udělala nového člověka. Kniha, kterou žádná jiná nenahradí. Kniha pojmenovaná Harry Potter.

Verím, že sa vám žltá tvorba zapáčila, pretože nám v koľaji určite. O mesiac sa znovu môžete tešiť na ďalších nadaných pisateľov drabble.

Patricia Baloure