Žlutý Trimeles se tentokrát vydal prozkoumat téma kotlíkových dotací. Šumivé perličky (spíše nálože) ministerského skandálu již vyprchaly, kouzelnický svět se za nemalého úsilí podařilo uchovat v tajnosti, a nadešel čas podívat se na jejich záměry pod drobnohledem. Co se tím vyřeší?

O kotlíkové dotace doposud zažádalo tisíce lidí. Třebaže je připravuje Ministerstvo kouzel (ve spolupráci s Evropskými K-odbory), největší zájem jeví mudlovská populace. Jakým omylem se dostalo až 250 000 galeonů mimo kouzelnický svět sice stále nebylo zveřejněno, avšak neinformovanost kouzelnického světa je do nebe volající. Možná i z toho důvodu se občas setkáváme s letáčky „Nenechte mudly vybrakovat fondy, oni by na vás taky nepočkali“. A mají pravdu: času není nazbyt. Poslední vlna dotací je za dveřmi a zaklepe nám na čelo, dle slov náměstka, přesně do Předvečeru všech svatých. Co jsou ale ty dotace vlastně zač?

Kotlíkové dotace slouží k výměně starého kotlíku za nový. Nejedná se však pouze o kotlík, ale především o podkotlíkoviště dodávané společně s kotlíkem. Ministerská brožura udává, že „pokud kouzelníci a kouzelnice přejdou z kotlíků na uhlí a dřevo na kotlíky spalující biomasu, významně tím snížíme poletující prachy“. Jelikož ne každý má prachy na rozdávání, nový kotlík zadarmo se hodí každé zodpovědné hospodyňce.

Vyjádření mluvčího Pomalíka potvrzuje, že kouzelnické domácnosti již bombardují ministerské oddělení s předvyplněnými formuláři o dotaci. Bradavická škola však doposud neučinila žádné kroky. Přitom asistent Rychlík upozorňuje, že explodující studenti (a zaměstnanci) vypouští do těsného okolí Laboratoře toliko škodlivých látek, až se z toho v inverzním zimním počasí začaly dělat studentům (a zaměstnancům) alergické vyrážky. Jejich léčba je zcela kontraproduktivní, jelikož zahrnuje další žhavení kotlíku pro všelék s pochybnými účinky a s ještě horšími následky: Bahenní lektvar. Nedávno jsme vás neinformovali o tom, jak náhlý úbytek jezerního bahna zapříčinil úmrtí několika ďasovců na děsivé dněprese. Ministerstvo proto věří, že přechod na biomasu nebude nadále ohrožovat jezerní havěť, a zároveň kápne božskou na další problém.

Tento oříšek je poněkud palčivý, obzvláště pro nosní dírky. Obyvatelům hradu je totiž zřejmé, že pokud by měli kotlík roztápět souškami, pořádně by si zatopili na problém u vedení koleje. Přední výzkumníci jsou si vědomi i tohoto nedostatku, a proto se i zadní výzkumník, exprofesor Hlavouvotyč, domnívá, že nejlepší alternativa dříví jsou soví exkrementy. Tvrdí, že bradavická škola je už stejně pomalu nemá kam dávat, a jestliže je použije i do kolejních krbů, tak hodí všechny problémy do jednoho pytle, včetně nadměrného hluku v kolejních místnostech.

Předpokládám, že studenti (a zaměstnanci) tuhle novinku s nadšením neuvítají. Když jsem zjišťoval, jak mu padly do oka zrovna soví exkrementy, urazil se, zabrblal ještě spojení „vlčí trus“ a požádal mě, abych do toho nestrkal nos. Jeho radu si asi všichni vezmeme k srdci a zkusme si představit, jak se škola zachová.

Zdaleka nejvýhodnější variantou pro Bradavice je situace, kdy každý alchymista má svůj vlastní kotlík. Při nynějším stavu s pouze jedním kotlíkem pro všechny se příliš často stává, že ho studenti (a zaměstnanci) po sobě nevyčistí, čímž spotřebují více dřeva, to zadýmí prostory hradu, a výpary očuzují strop. Především ale dochází k četným popáleninám, jelikož je kotlík po předešlém lučebníkovi ještě rozžhavený. To má, na druhou stranu, značný pedagogický charakter, neboť kdo se jednou spálil, i na studené fouká. Není jisté, jestli je jeho přínos natolik notný, jelikož se při Popáleninové masti spotřebuje další dříví a zplodí další nános sazí. Nezbývá než dodat, že komu není z kumbálu dáno, v Apatyce nekoupí.

Pokud by každý vlastnil svůj kotlík, žádná výše zmíněná situace by nemohla nastat. Ubylo by popálenin, přibylo šťastných ďasovců a naše váčky s penězi bychom rovněž nezatížili. Nejdražší kotlík, který Bradavice povolují používat, je stříbrný kotlík standardní velikosti 2, který seženeme za necelé dva galeony. Vynořují se však diskuze, jestli se zlato přeci jen nezahřeje dříve, což by ušetřilo škole výdaje. Zpětné schválení zlatého (a dokonce samomíchacího!) kotlíku velikosti 3 není nic náročného. Jeho cena se ve stavu novém šplhá pouze lehce nad 3 galeony. Ministerstvo kouzel se zavázalo dotovat každý kotlík 12 galeony, tak doufáme, že si každý student (a zaměstnanec) bude moci přihřát svou dýňovou polívčičku.

Náměstek pro peníze si přál, aby ve článku padlo, odkud jejich oddělení získalo tak bohatou povánoční nadílku galeonů. Přísahám na ten laboratorní kotlík, že říkal, že pochází z MrziNorských fondů. Co to přesně je, to nevím, ale zdá se, že pan Dario bude žádat správce fondů o navrácení peněz. Náměstek rovněž zmiňoval, že pokud si společně s Kotlíkovou dotací vyběháte i Zelenou úsporám, dostanete 50 galeonů. Opět se mi nepodařilo zjistit, oč jde, ale určitě v tom má prsty pan Zpytlehněv!