Trimeles / Sami o sobě / Tučňákoland
Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku Na tom není nic vtipného! IV. Jaká byla cesta za pohárem? Na tom není nic vtipného! III. Selina Garcia o postu kapitánky: Nebyla jsem si jistá, zda se na tu funkci vůbec hodím Záchranná jezevčí mise Z deníku adoptovaného jezevce …. II. část Zima 2020 : Pohľad z druhého miesta Rekord sezony: Trénink, který trval tři hodiny! Cirque du magique – očami návštevníkov Vianočná výprava do lesa Móda Ohnivého dne Výprava očima nováčků: Na bobří hráz a ještě dál Tři soudky radí 7 Jezevci na tripu… do lesa Krátké příběhy 1 Na tom není nic vtipného! II. Já a můj život 3: První kouzelný rok Konec prázdnin aneb Pojďte si s námi trsnout Z deníku adoptovaného jezevce… Fotografické letní klání – 2. kolo 10 let Harry Potter muzikálu Tři soudky radí 6 Po stopách dinosaurů – Vendesousa Asio Otusová Na tom není nic vtipného! TNT: Výsledky TNT: 10. úkol – Křížovka TNT: 9. úkol – Kouzelnické prázdniny Fotografické letní klání – 1. kolo TNT: 8. úkol – runy TNT: 7. úkol – Ve všem s veršem TNT: 6. úkol – šifra TNT: 5. úkol – Magické místo TNT: 4. úkol – Moje nové zvieratko Tři soudky radí 5 TNT: 3. úkol – Poznáváme HP: Wizards Unite od jedné do patnáctky

Sami o sobě, Zamyšlení

Tučňákoland

Není to dlouho, co mi přišel dopis s přijetím na hrad. Moc jsem se sem těšila, jenže jsem si neměla možnost si užít dlouhého pobytu, jelikož jsem byla odvolána mudly. A tak jsem po krátkém čase musela zmizet v Tučňákolandu.
Trochu jsem se toho bála, protože nemám ráda zimu a pořád jsem měla pocit, že si tučňáky nebudu rozumět.
Naštěstí se mé obavy nenaplnily. Až na tu zimu. Ano, je tady pořádná zima, ale na to se dá časem zvyknout a v tom shonu, který tady panuje, si člověk ani neuvědomí, že mu omrzají prsty u nohou.
Abych vám přiblížila, jak to tady chodí, popíšu vám jeden den v Tučňákolandu.
Ráno se probudím do jasného dne. Slunce krásně svítí, na obloze není jediného mráčku a teploměr ukazuje krásných, téměř letních, patnáct stupňů pod nulou. Jo, dnes to bude produktivní den. Ke snídaní si dám ledovou kávu a zmrzlé ovoce.
Navleču si troje teplé ponožky, dva svetry, teplý kabát a oteplovačky. Na nohy si nasadím boty s kožešinou a zabalím si krk do teplé, pletené šály. Všechno jsou to hodně veselé barvy, aby mě v téhle bělotě bylo pořádně vidět. 
V Tučňákolandu jsou nás desítky. Někteří jsou tu krátce a jen na chvíli, jiní jsou tady už delší dobu a nemají v plánu brzký návrat, možná se nevrátí nikdy.
A co tady celý den děláme? No, za prvé se snažíme to tady udržovat, aby byl vždy uklizený sníh, který čerstvě napadl. Nebo se chystá jídlo a udržují ohně. Každý má svou činnost, které se věnuje a která ho baví.
Večer si pak sedneme k ohňům a povídáme si o časech, které jsme strávili na chodbách hradu. Což je někdy dost poučné, protože se člověk dozví něco o minulosti hradu, a jak to kdysi fungovalo. A samozřejmě to platí i naopak. Starší lidé zase zjistí, jak to tam funguje teď. 
Někde mezi tím musíme stíhat i mudlovské povinnosti, které většinu z nás od hradu odehnaly. Je to takový oddech od povinností na hradě. Tady se můžeme více věnovat mudlům, a když nám zbyde čas, tak se můžeme věnovat jeden druhému.
Nicméně se přiznám, že mi hrad chybí a už se těším, až mi to mudlovský svět dovolí a já se budu moct zase vrátit zpět a plně se věnovat hradním povinnostem.

Pro Žlutý Trimeles,
Rossie z Tučňákolandu.

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*